Upoutání pozornosti


Většina lidí v dnešní době bohužel posuzuje podle vzhledu. Řekla bych, že to není moc dobré, ale budiž. V dnešním článku si probereme, na co všechno se lidi hlavně koukají. A možná, že se vám tenhle článek bude i líbit.

S

Zuby

Asi první, co druhého člověka osloví při komunikaci s vámi, jsou jednoznačně zuby. Ať si říká, kdo chce, co chce, tak zuby jsou prostě takovou první ťafkou. No a když s někým mluvíte, tak si jich hned všimnete. Nádherné bílé zuby dokážou toho druhého naprosto oslnit, zato když má někdo žluté zuby, tak to moc dobře nevypadá. K tomu, abyste měli krásné a čisté, a hlavně bílé zuby, si musíte zuby čistit každý den a co nejvíce. Já si je čistím po každém jídle. Je to totiž to nejrozumnější řešení a takhle budu mít jistotu, že se mi na zubech neusadí žádný kaz ani plak. S tímhle často lidé totiž bojují. No a pak se diví, že mají žluté a nehezké zuby, když si je nečistí pravidelně.

S

Vlasy

I vlasy toho druhého upoutají na první pohled, stejně jako zuby. Upřímně si na vlasech dost zakládám a je pro mě důležité, abych je měla vždycky upravené a hezké. Vlasů si totiž člověk hned všimne. Většinou je nosím stažené, ale někdy i rozpuštěné – to podle toho, jak se cítím a podle nálady. Taky si vzpomínám, že jsem dost často bojovala s tím, že se mi vlasy hodně mastily a byla jsem z toho naprosto nešťastná a nevěděla jsem, co mám dělat. No a potom jsem přišla na to, že když si je budu v každé sprše umývat minimálně dvakrát, tak moje vlasy budou krásně lesklé a prostě jako nové. Takže jsem to tak začala dělat a světě div se, ono to tak opravdu funguje. Předtím jsem si je umývala jednou a asi to úplně nestačilo. Takže mi věřte, že péče o vaše vlasy je fakt důležitá. Možná se vám to tak nezdá, ale je to tak. Je to důležitější, než se vám může zdát, a to stejné platí pro vaše zuby.

Lže mi ve všem


Já už nevím, jestli chci tak moc. Jsme s manželem spolu 6 let a za těch 6 let už nějaké ty podrazy a zklamání máme za sebou. Já bytostně nenávidím lhaní, a ještě horší je, když pravdu tuším a pak se dozvím, že jsem měla pravdu. Zhruba 2 týdny zpět jsme s manželem měli hádku, právě kvůli zatajování a lhaní, řekla jsem mu, že po těch letech by snad měl vědět, že i když udělá nějakou koninu, tak je lepší mi říct pravdu hned, než abych se rozčilovala, stresovala a ve finále stejně věděla pravdu po tom lhaní. Můj manžel mi přizná vždycky vše, ale až po tom, co mi do očí lhal a dušoval se, že jsem úplně mimo a tak dále.

s

Dnes opět řeším to samé, už si přijdu fakt jako blbec. Nevím, jestli chci tak moc sakra. Chci upřímnost i kdyby mě měla chvilku štvát, ne se pak užírat tím, proč mi zase lhal a v čem všem mi ještě lže… No jo, jenže manžel mě prostě neposlouchá, i když jsem se mu to snažila říkat několikrát. A mě to vždycky mrzí, protože je to škoda. Ještě pořád nepochopil, že já se tím pořád trápím a poslední dobou už nemohu kvůli jeho lžím ani spát. A je to strašně vyčerpávající. Vždycky jsem si myslela, že ve vztahu by si lidé měli říkat všechno, ať už je pravda jakákoliv.

s

No jo, jenže to očividně můj manžel nechápe a já to vlastně taky nechápu, proč on se takhle chová. To je opravdu stejné, jako kdybych mluvila s dubem. Taky mě nebude poslouchat. Řekla jsem si, že mu dám poslední šanci a buď to pochopí a napraví to anebo to budu muset ukončit. Není to pro mě vůbec lehké, protože k němu mám fakt hrozně hluboké city, ale zřejmě budu muset udělat jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života. Strašně mě to mrzí, protože kdyby to pochopil a choval se trochu jinak, tak bychom spolu určitě byli mnohem více šťastní, než jsme teď. Už kolikrát přemýšlím, jestli to stojí vůbec za to. Nemáte to stejně?

Důchodový věk


Každý člověk je jedinečný a vede odlišně kvalitní život. V bohatých demokratických společnostech, ke kterým se naše země počítá, nemusí nutně kvalitu života odrážet finanční zajištění jedince. Nikdo u nás nemusí trpět hlady a bezprostřední nouzí.  Platí sice, že peníze jsou dobrým nástrojem pro zajištění kvality života, ale výše konta neodráží spokojenější život. To ostatně platí celosvětově. Existují výzkumy, které naznačují, že některé chudé národy jsou mnohem šťastnější, než je v bohatších společnostech běžné. Jejich společnost se více opírá o vzájemnou sounáležitost a peníze u nich nehrají roli. Peníze mají v naší společnosti svojí roli, ale zdůvodňovat jejich nedostatek s nespokojeností se svým životem je víc výmluva, než cokoliv jiného. Každý můžeme do jisté míry ovlivnit svojí spokojenost a kvalitu života.

stáří a peníze

Někteří lidé se těší do důchodu a plánují, co vše podniknou, až nebudou muset každý den vstávat do práce, která je nebaví a nenaplňuje. Takový lidé nejsou spokojeni se svým životem a věří, že odchodem do důchodu se jejich situace zlepší. Ve skutečnosti jde jenom o iluzi. Problém není v tom, že musí pracovat a nedostatek času. Problém je v jejich životním stylu. Pokud si to včas neuvědomí a nepodniknou potřebné změny, které jim umožní žít spokojenější život, tak se pro ně odchodem do důchodu mnoho z pohledu spokojenosti nezmění. Jejich spokojenost se může naopak ještě více snížit. Již se nemohou upínat k žádné další iluzi, že něco zvenčí změní jejich život k lepšímu. Takovou změnu musí iniciovat každý sám.

Spokojená důchodkyně.

Pesimistický nespokojený člověk se vstupem do důchodového věku nezmění. Již sice nemusí každé ráno vstávat do práce, ale ve skutečnosti se nic k lepšímu nezměnilo. Spíše naopak. Pracovní povinnosti ho aspoň trochu udržovaly v aktivitě a kontaktu s lidmi. Nyní již nikam chodit nemusí a to jeho stav a nespokojenost může snadno zhoršit. Nespokojený negativní pohled, který šíří neláká ostatní lidi s ním udržovat kontakty více, než je nutné. Začne se cítit více zbytečný a ze své situace obviňuje své okolí. Takový lidé jsou snadným terčem různých prodavačů deště. To se viditelně projevuje v politice, kdy populisté snadno získávají hlasy v řadách těchto lidí, aby jim nabídli novou iluzi. Vstup do důchodu představuje významnou změnu v životě jedince a jenom ten kdo žije spokojený naplňující život, může spokojeně prožít i svojí závěrečnou fázi života.