Není koncert jako koncert


Pokud řeknete že jde na koncert filharmonie, většina lidí mávne rukou, a to i takoví, kteří na koncerty chodí běžně a rádi. Ovšem na zcela jiné. Jejich styl zábavy je skutečně odlišný. Oni na koncertě řvou, hulákají, pískají a také všelijak poskakují a říkají tomu tanec. V pořádku, je to jejich způsob zábavy. Ovšem koncert filharmonie je drobátko odlišný. Nelze jej navštívit v potrhaných teplácích. To je zásada číslo jedna. Na něco takového se člověk obléká slavnostněji, vždyť je to pro něj vlastně svátek. Takže se vyžaduje na pánech oděv vskutku společenský, a po dámách se to chce také. I když dnes již nejsou pravidla tak přísná, přijít v šortkách a tričku se nejeví jako dobrá volba. Může se lehce stát, že nebudete do sálu ani vpuštěni.  

koncertní těleso

Oděv je základ a pak jsou tu ještě další rozdíly. Zkuste si představit, že v polovině věty byste začali pískat, tleskat a řvát „hobluj“ a plné plíce. Toto zde lidem poněkud vadí. To víte, jsou to suchopární moulové, takže hulákání uprostřed nebo na konce věty je ihned vyvede z konceptu a radostného vytržení. Jsou dokonce schopni vás pokárat a v tom horším případě vás vyvedou ven.

koncertní těleso

Aniž by vám vrátili peníze, banda jedna. Ano, na koncertu filharmonie musí být klid a ticho. Nesmí se ani hulákat ono slavné „umí“, protože i když je to pro dirigent neb hudebníky pochvala, mohou se pěkně nakrknout. Nebudou po vás sice metat rozhorleně své nástroje, ale nějaký ten štulec byste utržit mohli. Pozor, nepodceňujte to. Viděla jsem na Dvořákově Novosvětské známého zápasníka ve volném stylu. A můj cvičící bojové sporty se přiznal k návštěvám koncertů Vivaldiho. Proto je lépe skutečně neriskovat ani pověst ani zdraví a chovat se skutečně zdrženlivě. Proto si s sebou neberte ani popkorn, jak jste zvyklí v kině a už vůbec nezapomeňte vypnou mobilní telefon.