Lže mi ve všem
Já už nevím, jestli chci tak moc. Jsme s manželem spolu 6 let a za těch 6 let už nějaké ty podrazy a zklamání máme za sebou. Já bytostně nenávidím lhaní, a ještě horší je, když pravdu tuším a pak se dozvím, že jsem měla pravdu. Zhruba 2 týdny zpět jsme s manželem měli hádku, právě kvůli zatajování a lhaní, řekla jsem mu, že po těch letech by snad měl vědět, že i když udělá nějakou koninu, tak je lepší mi říct pravdu hned, než abych se rozčilovala, stresovala a ve finále stejně věděla pravdu po tom lhaní. Můj manžel mi přizná vždycky vše, ale až po tom, co mi do očí lhal a dušoval se, že jsem úplně mimo a tak dále.
Dnes opět řeším to samé, už si přijdu fakt jako blbec. Nevím, jestli chci tak moc sakra. Chci upřímnost i kdyby mě měla chvilku štvát, ne se pak užírat tím, proč mi zase lhal a v čem všem mi ještě lže… No jo, jenže manžel mě prostě neposlouchá, i když jsem se mu to snažila říkat několikrát. A mě to vždycky mrzí, protože je to škoda. Ještě pořád nepochopil, že já se tím pořád trápím a poslední dobou už nemohu kvůli jeho lžím ani spát. A je to strašně vyčerpávající. Vždycky jsem si myslela, že ve vztahu by si lidé měli říkat všechno, ať už je pravda jakákoliv.
No jo, jenže to očividně můj manžel nechápe a já to vlastně taky nechápu, proč on se takhle chová. To je opravdu stejné, jako kdybych mluvila s dubem. Taky mě nebude poslouchat. Řekla jsem si, že mu dám poslední šanci a buď to pochopí a napraví to anebo to budu muset ukončit. Není to pro mě vůbec lehké, protože k němu mám fakt hrozně hluboké city, ale zřejmě budu muset udělat jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života. Strašně mě to mrzí, protože kdyby to pochopil a choval se trochu jinak, tak bychom spolu určitě byli mnohem více šťastní, než jsme teď. Už kolikrát přemýšlím, jestli to stojí vůbec za to. Nemáte to stejně?