Vědec a vzdělání


Myslím si a také předpokládám, že bez vědy bychom byli ztraceni, protože když to tak vezmu, tak věda nám toho dává opravdu spoustu opravdu. Víme, co dělat anebo také díky vědě umíme číst. Také díky vědě můžeme sportovat anebo také studovat a dělat opravdu hodně dalších věcí. Jenom si vezměte, kdyby neexistovala věda. Kdo by nás učil? Protože kdyby nebyla věda, tak by nebyli snad ani učitelé, protože by nevěděli, jak učitelé mají učit. Proto je také velmi důležité, abychom si našli cestu k vědě. Já jsem si říkala, že dříve chtěla být vědkyně. To se přiznám.

Vědců si musíme vážit.

A když jsem tohle někomu doma řekla, že bych chtěla být vědkyně, tak mě mnoho lidí odsuzovalo, že prý na to nemám buňky, že prý na to nemám ani známky a tak podobně. Logicky, že mě to uráželo, ale ze začátku mě to také bylo velice líto, že třeba v rodině nemám někoho, kdo by mě podporoval v tom, že chci studovat, že chci být vědec. Myslím si, že je opravdu škoda a také to musí mrzet opravdu každé dítě. Když mu rodič řekne, že na to nemá, že nemá na to, aby šel studovat anebo dělat různé věci anebo třeba také sport. Je opravdu hodně lidí, kteří si myslí, že když budou sportovat anebo se učit, že jim to potom půjde lépe, že tak budou mít větší prestiž.

Chtěla jsem být vědkyně.

Někdy to tak bývá. Někdy jsou lidé takoví, že chtějí jít studovat, aby si o nich lidé mysleli, že jsou chytří a že také za něco stojí. Jenomže tohle není pravda. I člověk, který má učební obor anebo jenom maturitu, tak také bude mít opravdu hodně věcí, o kterých se třeba žádný člověk ani nedozví. Třeba může mít jiné kvality. Logicky každý člověk má své kvality a podle mého názoru neuděláte chybu, když i vy si uvědomíte, že každý člověk je jiný. Ne každému člověku jde učení, proto si myslím, že člověk by měl respektovat opravdu všechny a nezáleží na tom, jestli někdo studuje vědu anebo se třeba učí na učebním oboru. 

Vzdělání a lidé


Já stále opravdu hodně lidí, kteří se zajímají o módu a o vědu a kteří také hodně čtou knihy. Věděli jste, že jsou také dokonce knihy o módě nebo i knihy o kosmetice? Já jsem to nevěděla, ale když jsem potom viděla ve výprodeji knihy, které byly o kosmetice a o módě, tak mě to docela překvapilo. Vůbec jsem netušila, že jsou i takovéto knihy. Ale já jsem do toho knihkupectví šla kvůli výprodeji, protože tam vyprodávali také encyklopedie a další naučné knihy. Chtěla jsem svému malému synovi koupit nějaké dětské encyklopedie. Protože můj syn je už ve věku, kdy se také zajímá o svět kolem sebe.

Čtete rádi knihy?

A to mě těší, protože jsem chtěla, aby splnil můj sen. Můj sen byl, aby můj syn šel na vysokou školu. On je ještě sice malý a nebudu ho vůbec nikdy do ničeho nutit. Protože když se člověk, a hlavně malé dítě do něčeho nutí, tak to vždycky nikdy nedopadá dobře. Dítě se může vztekat nebo může na to zanevřít. Nebo se schválně nebude učit anebo bude ve škole trpět, protože ho to tam nebude bavit a učivo mu ani nepůjde. Znám opravdu hodně lidí, kteří své děti nutili do toho, aby šli studovat vysokou školu nebo aby se více zajímaly o vědu a o knihy. Aby jejich děti více četly.

Ráda čtu knihy o vědě.

Jenomže když to nikoho nebaví, když četba někoho nudí, tak to samozřejmě nemá vůbec cenu ho do toho nutit. Má to vždycky samozřejmě úplně opačný efekt. A když už se o tom bavíme, tak vy se také někdy někoho nutili do nějakého učiva, třeba aby vaše dítě anebo nějaká kamarádka či kamarád šel studovat. Když se někomu nechce studovat, tak je opravdu smutné, kdybyste ho do toho nutili. Myslím si, že každý člověk zná svou cestou a svůj osud. A kdo bude chtít studovat vědu anebo jinou školu, tak samozřejmě že to bude opravdu perfektní. Sebevzdělání a vzdělání není nikdy dost. Já také nebudu svého syna nutit do studia vysoké školy, ale zkusím se ho zeptat, nebo ho nějak tak namotivovat. 

Jak vznikla naše planeta


Naším domovem byla odjakživa planeta Země, a ještě dlouho tomu tak bude. Jistě, máme v plánu základny na Měsíci, a možná posléze i na Marsu, avšak potrvá ještě mnoho let, než budou tyto nápady skutečně realizovány. Je pak jasné, že nás zajímá, jak vlastně Země vznikla. O tom, že to není otázka, na kterou bychom přišli až nyní, svědčí nejrůznější mýty a legendy z celého světa, které o stvoření Země hovoří. Teprve v moderní době však skutečně víme, jak k tomu došlo. A tento proces je poměrně fascinující.

 

Vše začalo miliardy let před tím, než naše planeta vůbec vznikla. Tehdy, během prvních miliard let vývoje vesmíru, existovaly první hvězdy. I jejich životní cyklus skončil, a mnohé z nich za sebou zanechaly jakýsi oblak nejrůznějších elementů. Z některých z nich vznikly nové hvězdy, jako například právě naše Slunce. To však nebyl konec celého procesu.

 

bez Slunce by neexistovaly planety

 

Ostatní elementy se vznášely ve vzduchoprázdnu vesmíru, než na ně začala působit sluneční gravitace. Nebyla však jediná, ony elementy působily i na sebe navzájem. Zvláště když se k sobě dostaly velmi blízko. Vlivem gravitačních zákonů a zákonů o pohybech vesmírných těles pak začaly kolem Slunce obíhat, a zároveň se i shlukovat, samozřejmě s tím, že nejtěžší elementy byly uprostřed.

 

Tento proces pokračoval po velmi dlouhou dobu, než byly utvořeny planety, včetně té naší. To je ostatně také důvod, proč jsou po Marsu vždy jen plynní obři – lehčí prvky se zkrátka dostaly dál, zatímco ty těžší byly přitahovány mnohem více, a tak se dostaly i blíže ke Slunci. Když se pak veškerý tento „hvězdný prach“, jak bychom tomu mohli říkat, usadil, vznikla naše sluneční soustava.

 

pohled na Zemi z vesmíru

 

Samozřejmě tehdy ještě vypadala úplně jinak, než je tomu dnes. Ano, planety byly na svých místech, avšak těm dnešním se příliš nepodobaly. Uběhlo totiž ještě mnoho let různých přírodních procesů i katastrof, jako byly nárazy meteoritů, než jsme se dostali tam, kde jsme dnes. Avšak vždy je dobré mít na paměti, že jsme vznikli z hvězd. Ano, i my lidé jsme „hvězdný prach“.

Proč se ustoupilo od přistání lidí na Marsu


Pokud se jen trochu zajímáme o kosmický výzkum, pak víme, že před několika lety se poměrně hodně mluvilo o vyslání lidské posádky na Mars a jeho případné následné kolonizaci. Dokonce již byla prováděna výběrová řízení, přičemž v jednom z nich se dostali do užšího výběru dokonce i dva Češi. První let byl naplánován na letošní rok, avšak vidíme, že se nic nestalo. Veškeré projekty spojené s Marsem prostě a jednoduše skončily, ovšem nikoliv bez důvodu.

 

Tím prvním a nejzákladnějším je samozřejmě nedostatek financí. Prostě a jednoduše poté, co se změnila administrativa v USA po prezidentských volbách, se změnily i priority ve financování vesmírného výzkumu. Tou se nyní stala naše oběžnice, Měsíc. Je to nejen jednodušší, ale také méně finančně náročné, nehledě na to, že není nutné posílat někoho na cestu bez návratu.

 

sonda na Marsu

 

Samozřejmě lze namítnout, že se na výzkum Marsu zaměřovala nejen NASA, ale také různé soukromé společnosti. I ty však s tímto výzkum přestaly, a to přibližně ve stejné době. Uvědomily si totiž, že i zde je poměrně velká spousta potíží, která se s takovým projektem pojí, a zdaleka nejde jen o finance.

 

pohled na Měsíc ze Země

 

V první řadě zde byly technické detaily, které se stále nedařilo vyřešit. Přeci jen bylo nutné vyřešit zásobování kyslíkem a také potraviny a vodu, kterou budou lidé zde potřebovat. Nehledě na fakt, že jelikož půjde o cestu bez návratu, a lidé se zde nebudou moci rozmnožovat, pak všichni během několika let zemřou, což vyvolává značné etické problémy.

 

Dále je zde fakt, že i tyto soukromé projekty spoléhaly na pomoc od NASA, která ovšem s koncem podpory právě tohoto výzkumu také skončila. Bylo tedy jasné, že je nutné přejít na jiný, snadněji realizovatelný projekt. A tím se stalo vybudování základny na Měsíci. Ten začne již spuštěním projektu Artemis, a bude pokračovat několik dalších let. Zda se jej podaří dotáhnout do konce, to ještě uvidíme.